|
|
Financování programu "Aufbau Ost": Pakt solidarity II - klíčové problémy a aktuální diskuze
Zientková, Dominika ; Kučera, Jaroslav (vedoucí práce) ; Mlsna, Petr (oponent)
Práce se zabývá problematikou aktuálního financování německé jednoty skrze Pakt solidarity II. Již krátce po znovusjednocení Německa v roce 1990 bylo jasné, že proces vyrovnání hospodářské úrovně obou částí země bude vyžadovat vysoké finanční transfery. A tak byl spuštěn ambiciózní projekt Výstavby Východu (Aufbau Ost), v jehož rámci plyne do nových spolkových zemí stále více finančních prostředků - v současnosti právě skrze Pakt solidarity II. Cílem práce je zjistit, jak dvě, z hlediska ekonomické výkonnosti, odlišné nové spolkově země Sasko a Meklenbursko-Přední Pomořansko finanční prostředky z Paktu solidarity II v určitém časovém období využívaly. Dále, zda se dají v jejich čerpání nalézt nějaké zvláštnosti a také příčiny, proč je současný systém financování častým terčem kritiky a diskuzí ze strany starých spolkových zemí. Dalším cílem je pak identifikovat postavení, které v tomto sporu obě strany, tedy nové a staré spolkové země, hájí. Na základě analýzy čerpání prostředků Saska a Meklenburska-Předního Pomořanska pak vyplynulo částečné překvapivé zjištění, že i přes zjevnou odlišnost obou zemí investují prostředky do veskrze stejných oblastí. Obě země navíc investují většinu z těchto prostředků do oblastí s infrastrukturálními deficity, než k vyrovnávání disproporční finanční síly obcí. To je...
|
|
|
Nazi Anti-Semitism Remembered: Jewish Memorials in the SBZ and GDR between the Years 1945-1987
McQuiggan, Sean ; Emler, David (vedoucí práce) ; Šmidrkal, Václav (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá židovské památníky postavené v zóně vlivu Sovětského svazu a v Německé demokratické republice (NDR) mezi lety 1945 až 1987. Hlavním cílem práce je poskytnout soubor židovských památníků ve východním Německu ve výše uvedeném časovém období. Práce vychází z teorií francouzského historika Pierra Nory stejně jako mnoha dalších autorů, a vysvětluje tak důležitost těchto pamětních míst. Autor zde nabízí typologii, jež prostřednictvím souboru památníků reflektuje odpověď na výzkumnou otázku: Jak bylo v Německé demokratické republice (NDR) vzpomínáno na nacistický antisemitismus skrze památníky postavené v letech 1945 až 1987? Tato práce je však více než jen souborem dat. Zabývá se rovněž zkoumáním trendů a vzorů ve stavbě židovských památníků, přičemž užívá metody představené Ahenkem Yilmazem pro zkoumání individuálních charakteristik takovýchto míst. Autor v práci dochází k závěru, že připomínka židovské památky vycházela v NDR především zdola - což je fakt, který mnozí výzkumníci v tomto oboru přehlížejí. Klíčová slova Památníky, východní Německo, SED, památka, židovství
|
|
|
Financování programu "Aufbau Ost": Pakt solidarity II - klíčové problémy a aktuální diskuze
Zientková, Dominika ; Kučera, Jaroslav (vedoucí práce) ; Mlsna, Petr (oponent)
Práce se zabývá problematikou aktuálního financování německé jednoty skrze Pakt solidarity II. Již krátce po znovusjednocení Německa v roce 1990 bylo jasné, že proces vyrovnání hospodářské úrovně obou částí země bude vyžadovat vysoké finanční transfery. A tak byl spuštěn ambiciózní projekt Výstavby Východu (Aufbau Ost), v jehož rámci plyne do nových spolkových zemí stále více finančních prostředků - v současnosti právě skrze Pakt solidarity II. Cílem práce je zjistit, jak dvě, z hlediska ekonomické výkonnosti, odlišné nové spolkově země Sasko a Meklenbursko-Přední Pomořansko finanční prostředky z Paktu solidarity II v určitém časovém období využívaly. Dále, zda se dají v jejich čerpání nalézt nějaké zvláštnosti a také příčiny, proč je současný systém financování častým terčem kritiky a diskuzí ze strany starých spolkových zemí. Dalším cílem je pak identifikovat postavení, které v tomto sporu obě strany, tedy nové a staré spolkové země, hájí. Na základě analýzy čerpání prostředků Saska a Meklenburska-Předního Pomořanska pak vyplynulo částečné překvapivé zjištění, že i přes zjevnou odlišnost obou zemí investují prostředky do veskrze stejných oblastí. Obě země navíc investují většinu z těchto prostředků do oblastí s infrastrukturálními deficity, než k vyrovnávání disproporční finanční síly obcí. To je...
|
|
|
Od VEB ke GmbH - Případová studie transformace podniku Carl Zeiss v rámci znovusjednocení Německa.
Novotný, Ondřej ; Kučera, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kačmárová, Pavla (oponent)
Práce se zabývá problematikou transformace podniku z centrálně plánovaného hospodářství do tržně-orientovaného hospodářství. Tento proces se snaží ilustrovat na příkladu německého podniku Carl Zeiss (Jena), který byl po druhé sv. válce rozdělen na dva nové podniky - východní VEB Carl Zeiss Jena a západní Carl Zeiss Oberkochen. Po pádu Berlínské zdi byly oba podniky znovusjednoceny. Vzhledem k velké odlišnosti ekonomických prostředí, ze kterých oba podniky pocházely, se však jednalo o velmi složitý proces, který prakticky trval až do začátku druhé poloviny devadesátých let. Tak jako většina tehdejší východoněmecké podnikové sféry, se jenský závod nacházel ve velkých potížích. Doufal však, že mu bude oporou západní bratr v Oberkochenu. Ten však kvůli vlastním potížím a příliš široké výrobní struktuře Jeny mohl převzít správu pouze nad malou částí podniku. V rámci privatizace, kterou měl na starost Treuhandanstalt, tedy paradoxně došlo k dalšímu dělení jenského podniku a z toho, co nepřevzalo Oberkochen, vznikla firma Jenoptik. Cílem práce je zjistit, jestli oba podniky transformaci přežily, do jaké míry lze jejich transformaci označit za úspěšnou a jakou roli v tomto procesu hrály faktory jako ekonomická úroveň firmy, THA a západní sesterská firma (Oberkochen). Na základě rekonstrukce transformačního...
|
|
|
Východní a západní Německo po sjednocení: Analýza mzdových rodílů
Groero, Jaroslav ; Pertold, Filip (vedoucí práce) ; Nikolovová, Pavla (oponent)
Během socialismu byly východoněmecké mzdy nastaveny centrálními plánovači. V této práci používám dotazníková, panelová data, která tvoří součást projektu SHARELIFE. Pomocí těchto dat odhaduji, jak se změnily výnosy z lidského kapitálu ve Východním Německu po roce 1990 a dále tyto výnosy poměřuji s výnosy východních Němců. Zjišťuji, že před rokem 1990 hrály jednotlivé složky lidského kapitálu vskutku menší roli ve východním Německu než v Německu západním. Po roce 1990 dochází k poklesu východoněmeckých výnosů jak ze zkušeností, nabytých před rokem 1990, tak z dodatečného roku vzdělání. Pokles výnosů ze vzdělání pocítili ve velké míře vysoce vzdělaní lidé, kteří strávili v socialistickém vzdělávacím systému 15 více let. Východoněmecké výnosy z obou složek lidského kapitálu jsou, jak před rokem 1990 tak po roce 1990, nižší než západoněmecké výnosy z obou složek lidského kapitálu.
|
|
|
Investiční prostředí v SRN
Pekárková, Šárka ; Černá, Iveta (vedoucí práce) ; Taušer, Josef (oponent)
Práce je rozdělena do pěti základních kapitol. V první se zabývám stručnou charakteristikou ekonomiky Německa a rozdílným vývojem SRN a NDR po druhé světové válce. Druhá kapitola je věnována jednotlivým složkám investičního prostředí v Německu, které hodnotím na základě PEST analýzy. V následující části se zaměřuji na systém investičních pobídek v Německu a legislativu s tím související . Ve čtvrté kapitole provádím komparaci investičního klimatu východního a západního Německa. Poslední část práce je věnována přílivu PZI do SRN.
|
host ::
RSS.